České Meziříčí se nachází na soutoku Zlatého potoka a řeky Dědiny v blízkosti úpatí Orlických hor a jeho bezprostřední okolí patří k nejstarším archeologickým nalezištím východních Čech. První doklady pocházejí z roku 1384, avšak archeologické důkazy jsou staré statisíce let. Dokumentují to nálezy zkamenělých dřevěných nástrojů, pazourkové a kamenné nástroje. Dále pak pokračují dokumenty doby železné a také četné nálezy keramiky.

Vlastní obec začali předkové budovat na přelomu 13. a 14. století v lesnaté zamokřené krajině povodí obou vodních toků. Usilovnou prací celé řady generací změnili ráz krajiny až do současné podoby zemědělského centra a na něj navazující průmyslové výroby, které dominuje zdejší cukrovar.

Významnou historickou stavbou v obci je barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1748 postavený hrabětem Rudolfem Colloredem na místě původního dřevěného kostela. Kostel patří k nejkrásnějším stavbám venkovské církevní architektury v kraji. To se týká i vnitřní výzdoby, která je velmi bohatá. Před kostelem je socha Immaculata (p. Marie) od Františka Pacáka, žáka Matyáše Brauna. Vedle kostela je pak historicky cenná márnice z původního hřbitova. K obci patří bývalé tvrze Vranov a Tošov.

Obec čítá cekem 500 domů s počtem obyvatel v současné době pohybujícím se okolo 1550 a je pro potřeby svých občanů i obyvatel okolních obcí dobře vybavena. Je zde velká základní škola, mateřská škola, moderní zdravotní středisko, pěkný kostel.

České Meziříčí je rodištěm řady význačných osobností jako je odbojný sedlák Jakub Němeček, královehradecký biskup Karel Otčenášek a další.